mapa
Drobečková navigace

Úvod > Významní rodáci > Augustýn Valášek

Augustýn Valášek

V roce 1879 narodil se v Lutopecnách u Kroměříže Augustýn Valášek. Brzy poté, co vystudoval vysokou školu hospodářskou, odešel do Polska, kde nastoupil jako bankovní úředník ve Lvo­vě, jejímž se stal později ředitelem.

Zde poznal Eleonoru Ostrowskou s přídomkem Rawitz, pocháze­jící ze starého polského šlechtického rodu, narozenou 1876.

 Eleonora se v 17.letech provdala za barona von Borka, s nímž žila střídavě ve Lvově a v Zakopaném, kde vlastnili dvě tiskárny. Po deseti letech manželství, které dalo život čtyřem dětem, baron Bork zemřel na zápal plic. Vdova Eleono­ra pak vedla obě tiskárny sama.

Augustýn Valášek chodil do banky kolem oken tiskárny ve Lvově, kde Eleonora sedávala u okna nad korekturami, tak se poznali a za rok byla svatba.

Augustýnu Valáškovi se ve Lvově nelíbilo, přemluvil manžel­ku, aby obě tiskárny prodala a odstěhovala se s ním někam ke Krakovu. Zde se jim dařilo dobře, ale přišel červenec 1914 a s ním počátek 1.světové války. Do rodiny zatím přibyly další dvě děti-Marie a Mieczyslav a třetí se mělo narodit.

V Polsku nebylo bezpečno, různé bandy přepadávaly vesnice a města. Bývalá šlechtična s malými dětmi zůstala v Bochni u rodičů / kteří se tam rovněž přistěhovali, když prodali na východě statky a v Bochni koupili na náměstí dům, zatímco Augustýn Valášek se čtyřmi dětmi z prvního manželství se vydal vozem s potravinami a cenostmi na Moravu, do Brna, kde měl bratrance farářem. Ten své příbuzné přivítal s otevře­nou náručí. Děti zůstaly v Brně, otec se vrátil do Polska.

Svůj statek však našel vyplundrovaný a vypálený po přepadu bandou povstalců, přišel tak o veškerý majetek.

Nejmladší dítě Valáškovy rodiny, dcera, která se zatím naro­dila, dostala jméno Leatitie-jméno v Polsku obvyklé, zna­menající radost nebo v radosti zrozená.

první světovou válku prožili Valáškovi u babičky a dědečka v Bochni. V roce 1916 se Augustýn Valášek rozhodl koupit nádhernou usedlost v Gieraltowicích. Toto město je vzdáleno jen 5 km od Wadowic, kde se v té době narodil Jan Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II. Valáškovi a Wojtylovi se dobře znali a stýkali se.

Ke Gieraltowickému statku patřilo i 200 ha rybníků se spous­tou ryb, které šly dobře na odbyt u početní židovské komu­nity. Statek byl postaven jako staré šlechtické sídlo. Prý zde roku 1688 přespal král Jan Sobieski, když tudy táhl s vojs­kem. Na paměť události zde byla postavena mohyla a kolem vy­sázeny do kruhu duby.

Tři nejstarší dcery z prvního manželství studovaly učitelský ústav v Krakově, nejstarší Laetitie se později vdala za Jo­sefa Dytrycha.

Z Gieraltowic musela rodina opět uprchnout, protože jí bylo vyhrožováno vypálením domu a statku. V Polsku byly tenkrát velmi složité poměry, obtížná situace, pořád se mluvilo o válce. Rodákovi z Lutopecen nezbylo nic jiného, než odvést rodinu do země, kde se narodil a kterou znal, na Moravu, i když v Polsku musel zanechat spoustu majetku. Usadil se na statku Červený Dvůr u Krnova, který z téměř rozvalin pozve­dl a přebudoval, takže se jim začalo dařit dobře. Valáškova rodina byla bohatá, na vše měli lidi-pokojské, pomocné síly z Polska si vzali sebou i kuchaře. Statek Červený Dvůr byl o rozloze 252 ha a Valášek jako zkušený hospodář se věnoval výzkumnictví a pěstitelství. Křížil různé druhy pšenice, až získal výnosnou odrůdu, která nesla jeho jméno-Valáškova pšenice.

Červený Dvůr ležel v oblasti, v níž panovaly složité národnostní poměry. Valášek byl zanícený vlastenec, začal se sta­rat o to, aby české děti měly v Krnově vlastní českou školu, byl členem okresního zastupitelstva, různých korporací a spolků, mezi nimi i Matice Slezské. Na své náklady postavil v Úvalé českou školu.

Malá Leatitie začala chodit do 1. třídy v Krnově. V dalších letech školy se věnovala hudbě a kreslení.

Poslední dcera Jadwiga po dokončení učitelského ústavu dos­tala místo v Krakově, po dvou letech se provdala za zubního lékaře Boleslava Kiliana a pracovala u něj jako asistentka. Pro syna Jana koupil otec Valášek menší statek a zařídil mu chov koní. Do roka se Jan oženil a měl dva syny. V necelých 30.letech však zemřel na zápal plic. Jeho synové se stali námořními inženýry-Zbyšev v Gdyni pracoval v projekci, Eugen v Šepotech se stal námořním kapitánem, později dokonce admirálem.

Augustýn Valášek jako dobrý hospodář svůj statek v Červeném Dvoře neustále zveleboval a modernizoval. Postavil při něm vlastní elektrárnu, zavedl elektrické dojičky, vlastnil tři traktory a výkonné zemědělské stroje, na statek přibylo 180 krav, vlastnil 30 koní, zřídil rozsáhlý vepřín, z něhož zásoboval pražské jatky.

To se však opět chýlilo k válečnému konfliktu. Henleinovci vytiskli listinu se seznámen těch, kdo mají být v případě záboru okamžitě zlikvidováni a na prvém místě byl A.Valá­šek a po něm celá rodina. Toho dne se rozhodl ze statku ode­jít. Koncem září mu doručil důstojník pohraniční stráže zprávu, že německé jednotky překročí hranici 1.10.1938 o 6 hodině ranní. Bylo nutno opět evakuovat. K tomu mu armá­da poskytla 15 vagonů přistavených na krnovském nádraží v odpoledních hodinách a několik nákladních automobilů k do­pravě majetku na Moravu. Evakuace musela být ukončena do půlnoci 30.9.1938. Vlak s nejnutnějším nábytkem, zařízením a výpěstky odejel v 18 hodin směrem na Přerov.

Na Moravě našla rodina útulek v rozestavené vilce v Citově a později v Brodku u Přerova.

Po několika týdnech Valášek chtěl vědět, co se děje s jeho statkem v Červeném Dvoře, vypravil se proto se synem Mieczyslavem přes německou hranici / celnice byla ve sv.Kopečku z Mariánského údolí /. V Opavě chtěl získat informace od přátel v kavárně, kde se dříve Češi scházeli. Než však do­sedli, byli zatčeni gestapem, po dvouměsíčním věznění v Opa­vě odvezeni do Dachau, kde měli být zastřeleni. Když se několik týdnů nevraceli domů, vydala se po jejich stopách dcera Marie, byla však rovněž zatčena v Opavě a rovněž pos­lána do Dachau. Náhoda přispěla k jejich osvobození.

Valášek ještě za svého pobytu v Červeném Dvoře se seznámil se studovaným, inteligentním, a vzdělaným Němcem a jejich ro­diny se v Krnově stýkaly. Ten se stal vysokým funkcionářem, či dokonce velitelem služebny gestapa v Opavě. Do rukou se mu dostal spis Marie Walaschek, do které byl dříve zamilován. Zajel do Dachau a z moci svého postavení vymohl propuštění Marie i jejího otce a bratra. Otec byl velmi nemocen, nebyl pohyblivý, proto jejich "ochránce” v Ostravě dal přistavit sanitku a ta všechny po přání šťastné cesty dovezla do Brod­ku. Tak se zase celá rodina setkala.

Valáškova rodina byla zbožná a pravidelně navštěvovala kos­tel sv.Jana Křtitele v Brodku. Zde se Leatitie setkala a seznámila se svým budoucím manželem Josefem Dytrychem. Jeho rodiče pocházeli z Rakouska, otec jako strážmistr se přiže­nil do Alkowen blízko Efferdingu u Salcburku, matka pocháze­la z rolnické rodiny, žijící vysoko v horách.

Dytrychovi byli stará hanácká rodina, její příslušníci byli váženými lidmi. Do rodiny patřil také strýc Josefa Dytrycha Dr. Hugo Dytrych, za 1. světová války vysoký důstojník. Když sloužil v Hradci Králové, navštívil tuto posádku císař Karel I., při prohlídce se mu Hugo zaslíbil a jmenoval ho svým pobočníkem. V té době si Hugo Dietrich jméno počeštil na Dytrych a s ním celá rodina. Žil ve Vídni, kde se oženil s hraběnkou…..      

Když se vdávala jeho neteř, přijel i s manželkou na svatbu, při vstupu do kostela dvoumetrový muž zavadil hlavou o níz­ko zavěšenou kostelní lampu, skácel se k zemi, na místě mr­tev.

Josef Dytrych pracoval v Praze jako příručí u firmy Meinl na Václavském náměstí. Po večerech studoval soukromně slévárenství, strojírenství, kovolitectví, absolvoval letecký kurz a získal letecký průkaz. Vrátil se do Brodku, kde  si zařídil vlastní pražírnu kávy.

S Leititiou se oženil 4.4.1940, v tentýž den se provdala Ma­rie za architekta Františka Švepeše z Olomouce. Svatba byla v Záhlinicích.

26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš

mmr_cr_rgb.jpg 

Obec Lutopecny realizovala díky dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, programu 11708 – Podpora revitalizace území, akci s názvem „Demolice obecního rodinného domu č. p. 16 v Lutopecnách“. Obec obdržela dotaci ve výši 873 965 Kč. Celkové náklady na realizaci akce činily 1 278 726 Kč včetně DPH.

Bez finanční pomoci MMR ČR bychom nebyli schopni danou akci nikdy realizovat.

 

Za tuto obrovskou pomoc MMR ČR a jeho pracovníkům moc děkujeme.

 

Petr Navrátil, v. r.

starosta obce Lutopecny

otisk razítka

Zápis dětí do MŠ Lutopecny.pdf 

Poděkování Zlínskému kraji.pdf

Obvodního oddělení Policie

 

Platný územní plán obce Lutopecny

Návštěvnost stránek

277074